Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Právní povědomí romských dětí
DOLANSKÁ, Pavla
Tato práce se věnuje právnímu povědomí romských dětí z Českého Krumlova a Českých Budějovic. Teoretická část práce se zabývá pojmem dítě, a to z několika pohledů, dětskými právy a také právním povědomím. Bakalářská práce se také zaměřuje na Úmluvu o právech dítěte a další důležité dokumenty z hlediska dětských práv. V několika kapitolách se zaměřuji na romskou minoritu, na její historii, kulturu a na výchovu romského dítěte jako takového. Další důležitou součástí teoretické části jsou Metody a techniky sociální práce s romskou menšinou, sociálně právní ochrana dětí a projekty zaměřené na právní povědomí. Cílem práce bylo zjistit situaci právního povědomí romských dětí v Českém Krumlově a v Českých Budějovicích. Metodou byla zvolena kvantitativní výzkumná strategie s použitím techniky částečně standardizovaného nástroje prof. G. Meltona - dotazníku, zjišťujícího právní povědomí. Dotazník obsahuje obecné otázky, modelové situace a práva a povinnosti dětí a dospělých z pohledu dětí. Výzkumu se zúčastnilo 93 respondentů z Českých Budějovic a Českého Krumlova. Výsledky byly zpracovány v programu SPSS 26.0. Výzkumem bylo zjištěno, že právní povědomí se s rostoucím věkem zvyšuje. Výsledky mohou posloužit jako informační materiál pro veřejnost, pro organizace spolupracující s romskou menšinou či sociální pracovníky.
Etická dilemata sociálního pracovníka při práci s nezletilými dětmi na pracovišti OSPOD
PEJŠOVÁ, Dagmar Alexandra
Diplomová práce se zabývá etickými dilematy, které sociální pracovník běžně během práce na OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí) prožívá. Cílem práce je představení OSPOD, představení dokumentů, které s vykovávanou prací souvisejí a etické propojení se sociální prací. Cílem výzkumného šetření je zjištění nejzávažnějších etických dilemat a možnosti jejich řešení. Pro realizaci cíle je použita kvalitativní metoda výzkumu s využitím polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumné šetření je provedeno na pracovišti OSPOD v Českém Krumlově.
Zvyšování právního povědomí u dětí v Jihočeském kraji.
STANISLAVOVÁ, Lucie
V této práci jsem se zaměřila na právní povědomí dětí, avšak ne z jejich pohledu, jak tomu bylo ve většině případů zpracování tohoto tématu, ale z pohledu lidí, kteří právě s dětmi pracují. Jedná se především o pedagogy, sociální pracovníky, dále pak o školní psychology a psychology. Teoretická část práce se zabývá právem, právním povědomí a právním vědomím, dále pak důležitým pojmem ?dítě? a to jak z pohledu pedagogiky a psychologie, tak i z hlediska práva. Morálkou samotnou a také jejím srovnáním s právem. Dále hodnotovým systémem a výchovou, důležité dokumenty týkající se práv dětí, rámcovým vzdělávacím programem a jeho zaměřím na výuku práva na základních a středních školách. Důležitou součástí teoretické časti, jsou také projekty zaměřené na zvyšování právního povědomí provedené jak v České republice, tak i v Jihočeském kraji. Cílem práce bylo zjistit, zda je potřeba zvyšovat právní povědomí u dětí v Jihočeském kraji. K tomuto účelu byl použit kvantitativní výzkum. Jako výzkumná technika byla zvolena metoda nestandardizovaného dotazníku. Výzkumu se zúčastnilo 144 respondentů z Jihočeského kraje, kteří pracují, buď na základní, nebo střední škole případně v neziskových organizacích, které pracují s dětmi. Výzkumem byla zjištěna rozdílnost v názorech mezi pedagogy a ostatními pracovníky. Pedagogové se statisticky častěji domnívají, že děti právní povědomí mají na rozdíl od ostatních pracovníků. Velmi zajímavým momentem je věk, od kterého by měly být děti seznamovány se svými právy. Ostatní pracovníci vidí jako optimální věk pro seznamování dětí s jejich právy začátek školní docházky (či již konec předškolní), na rozdíl od pedagogů, kteří by tuto hranici posunuli téměř na druhý stupeň základních škol. Dalším zjištěným a prokázaným faktem je rozdílnost v metodách používaných při seznamování dětí s jejich právy. Pedagogové kombinují jak diskuze a přednášky, tak i hry a modelové situace. Ostatní pracovníci upřednostňují pouze přednášky a diskuze. Liší se také v hodnocení časové dotace věnované ve školní výuce právům dětí. Ostatní pracovníci jsou v tomto ohledu mnohem kritičtější než pedagogové. Dále bylo prokázáno, že pedagogové častěji neznají organizace, které se zabývají dětskými právy, zatím co ostatní pracovníci ano. Celý výzkum je také shrnut do SWOT analýzy, ta určila za nejsilnější stánky zájem dětí o svá práva a jejich seznamování s právy již od první třídy. Jako slabou stránkou se ukázal nedostatek času ve školní výuce věnovaný dětským právům spolu se získáváním největšího množství informací v rodině. Příležitostí je realizace více nových projektů zaměřených na konkrétní oblasti práv a také to, že právní povědomí by mělo být neustále zvyšováno. Rizikem je nedostatečná znalost práv v oblasti ochrany osobnosti, kdy hrozí snadné zneužití a také nedostatečná znalost práv, která by mohla mít za následek zvýšení přestupků až kriminality.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.